Začněme pěkně po pořádku a pojďme si odpovědět na otázku, která se tu nabízí a je hodně důležitá pro zpracování těchto písmen. ,,Proč mám své město ráda?" - Vždy jsem před vším schovávala doma v mé posteli, která mi dávala energii a pocit bezpečí. Nepovažovala jsem za důležité procházet se po městě a jak se říkajíc ,, Vyčistit hlavu", bylo to pro mě spíše více rebelský. Své město jsem nikdy neměla ráda, a ráda před ním utíkala k mé babičce do Třince, kde vidíte krásnou zeleň, nádhernou čistotu a příjemné prostředí samo o sobě. Všechno se to obrátilo z červené karty na kartu zelenou, když jsem jednoho dne v létě zvedla své nohy a řekla si ,,Půjdu se projít". Volala jsem s kamarádkou po telefonu a vychutnávala si čerstvý vzduch. Kolem se vše se odráželo od sluníčka a krásně zpívající ptáčci lítaly po nebi, které vyzařovalo svou čistou modrou barvou. V mé hlavě přešel blesk a řekl ,,Tohle nemůžu zamazat." V tu chvíli pro mě mé město mělo silný význam. Od té doby chodím každý den směry, které jsou určeny dle mé nálady - ať slyším kapky padající na zem a vytvářející kaluže a nebo slunce, které nám září do oken. Dělám si takovou ,,okružní procházku". Víte v čem je to kouzlo? V tom, že si vezmu sluchátka - písničky, nebo telefonujíc kamarádku a chodím a chodím, přemýšlím a vychutnávám si každý krok spojený s okolními obchůdky, či přírodou. Vždy má vše pádný důvod a i zamyšlení pro mě samotnou, proč jsem tak zřídka otočila a brala to jako důležitou součást mě. Napadá vás něco? Mě ano - Slaný je můj život. To tady prožívám boj a výhru se slávou, která se střídá s občasnou - časnou prohrou. To jsem si dříve neuvědomovala a nepřicházela tomu na kloub. Teď už to vím a děkuji tím sama sobě, že jsem na to přišla. Má to pro mě opravdu hluboký význam a je to vše velmi pochopitelné. Třinec mi není domovem, jako dříve. Tam jen ráda utíkám a obdivuji vše kolem. To Slaný je můj domov a můj vzduch, který dýchám. Slaný je významné svou minulostí o které si můžete přečíst na vyhledávači. Mám ráda zdejší kostel, který je propojený s hřbitovem. Máme zde nádhernou Londu, která nás zavede na náměstí - které obklopuje kašnu, knihovnu, kino, policejní stanici či Slánskou radnici, kde sídlí Pan starosta. Na našem náměstí se často odehrávají různé akce. ( Např. - Slánský tuplák, na který nerada vzpomínám. No, proč asi 😃? )
Budu upřímná jako vždy, když články píšu a je víc jak jasné, že mám někdy ,,choutky" vypadnout jinam a trošku si odpočinout. Poznat něco jiného. Vždy jsem chtěla bydlet v Polsku, protože se mi líbí jejich řeč, a celkově mám Polsko ráda a brala jsem ho jako velkou šipku, kam jít a věděla jsem, že bych se do Slaného ráda vracela s úsměvem na tváři. Teď, ale vím, že budu chtít jednou bydlet tady. Ve městě, kde jsem se narodila, prožila spoustu nástrah, i radostí. Kde jsem poznávala lidi, a s nimi zažila spoustu zážitků. Těším se, až budu starší a budu procházet místa, kterými jsem chodila, když jsem byla mladá holka a se šťastnou slzou v oku budu vzpomínat na všechny kroky a boje, které jsem tady prožívala.
Sakra, něco po odpoledních hodinách a já tu furt sedím - na mé milované lavičce, která je osamocena u rozcestí a užívám si zdejší atmosféru. Rozhlížím se, přemýšlím, usmívám a píšu. Tak já mažu domu, a to opravdu domů!
Chtěla bych poděkovat úžasné fotografce Janě Jochmanové, které mi dovolila použít její fotky. No nejsou nádherné? 💓 Její stránky můžete navštívit na FB stránce - jochmanka.cz
Mějte se krásně. Ahooooj 💋
Žádné komentáře:
Okomentovat