Věřím Andělům

Věřte i vy! Věřte že možné je všechno! Jen si zatím musíte jít a nepřestat věřit.

Vždy jsem věděla, že se nic nedá vnutit. Ale vždy jsem si také byla jistá tím, že mnohem silnější je bojovat, než se vzdát.

Nezapomeňte, že je mnohem lepší bojovat se slzami, než brečet nad ,,nedodělky."

pátek 8. července 2016

Natáčení v seriálu OHNIVÉ KUŘE

Mnozí mi píšete a zajímá vás,jak jsem se vůbec k téhle šanci dostala.Odpověď není vůbec složitá a ráda vám to prozradím.Jelikož jsem tento seriál nikdy nesledovala,tak jsem ho ani nevyhledávala,ani nevěděla o čem je.Jak všichni víte mám ráda herečku Danielu Šinkorovou,která je mým velkým vzorem.Viděla jsem s ní jeden krásný rozhovor a v něm se zmínila,že bude natáčet pár dílu právě v tOhnivém kuřeti.Byla jsem nadšená,že jí uvidím po dlouhé době v seriálu.Do hodiny mi kamarádka napsala,že hledají komparzisty a jestli to nezkusíme,tak jsem si říkala,že je to hloupost,určitě nás nevezmou.Vůbec jsem tomu nevěřila,ale říkám si,že když jsem se přihlásila do dramaťáku a je to věc,která mě baví,co kdybych to opravdu jen zkusila.Bylo by to něco nového a zjistila bych,jestli je to,co hledám.To správné.Po dlouhém rozmýšlení jsme se přihlásily.Byly jsme napnuté,jak struny a doufaly,že nás vezmou.Seděla jsem nedočkavě u emailu a najednou tam zpráva a..ano! Odpověď! ,,Dobrý den,pošlete mi prosím vaší fotku a telefonní číslo''.Byla jsem nadšená a skákala si po bytě.Slyším jak mi zvoní telefon ,,A sakra! To je to číslo?! Co mám dělat? Co mám mluvit?!''.Tyhle otázky v mé hlavě byly zbytečné.Natáčení mi padlo na 7.7.2016 od 11:00.h. v Holešovických ateliérech.Byla jsem i informována,že musíme mít dvě varianty oblečení a to,bez reklamních značek.Tudíž natáčíme dva díly.Každý den jsem si odpočítavala a byla nedočkavá! 

6.7.2016

  Tréma! A otázky typu ,,Co si mám vzít na sebe? Jaké si mám udělat vlasy ? Najdu vůbec,kde to je?'' (U tohoto spojení jsem se začla smát,protože....to se dozvíte o pár řádku níže)

7.7.2016 

  ,,Slyším budík,to snad né?! Ajo! Dneska mám to natáčení! Vstávej! Vstávej!''
Celou cestu vlakem jsem byla v klidu.Strašně jsem se těšila.,ale zárověň bála,že budu zklamaná,nebo že mi to nepůjde.
 S kamarádkou jsme vystoupily v Holešovicích a zaply navigaci.Ale kamarádčino jabko nás zklamalo! Byly jsme ztracené a bály se,že to nestihneme! Ptaly jsme se skoro každého kolemjdoucího.Po skoro dvouch hodinách jsme to našly! (Už víte,proč jsem se smála? Strašně jsme si tleskaly,připadaly jsme si v té chvíli jako největší pražačky! (Smích)
 Vešly jsme dovnitř a nebyly si jisté,kam máme jít.Napadlo nás,že bychom se mohly zeptat vrátného.Myslím,že jsme se ptaly naposledy.Dlouho jsme totiž nepotkaly,tak moc ,,přijemného'' pána.Ale naštěstí odpověděl.Viděly jsme na dvěřích ,,Ohnivé kuře'' Vešly jsme dovnitř a padla na mě taková tréma! Vyšlapaly jsme ty obrovské schody,které byly nekonečné a zapsaly se u jedné moc příjemné paní.Sedly jsme si a byly si nejistí těmi lidmi,kteří okolo chodili.Najednou byla tréma o několik procent zvýšena! Po 1.hodině na nás přišla řáda a šly jsme před kamery.Jupíííí.Velká místnost plná kabelů a najednou ATELIÉR.Je to tu!To co jsem nečekala! Padlá na mě báječná nálada,když jsem viděla herce,(Jakuba Prachaře,Jana Dolanského,Kristýnu Leichtovou,Norberta Lichého,Zdeňka Pohlreicha..) ,kamery a věci,které k tomu patří! Nabilo mě to a uvnitř sebe jsem se cítila doma! Posadili nás ke stolu a k nám si sedli dva kluci s jednou slečnou.Rychle jsme se seznámily a díky nim,nás natáčení bavilo ještě víc! Byl tam báječný tým! A my se tak bály! Bylo to užásné.Dělaly jsme,že si povídáme.Dostaly jsme najíst,napít.Komunikovaly jsme i tak trošku s herci.Dělaly jsme,že si objednáváme.S kamarádkou jsme v jednu chvíli chytly takový výbuch smíchu,že jsme se musely opravdu držet,aby se netočilo znova.Zajímá vás kvůli čemu? Myslím,že ano.Přišel k nám číšník a my si objednávaly a on se na něco zeptal a kamarádka ,,cože''? a strašně se zaxichtila.V tu chvíli jsme se začly obě smát a nemohly jsme přestat..Po hodince jsme měly přestávku a všichni jsme si krásně povídaly!Střídalo se to a hodinku jsme měly přestávku,hodinku natáčení.
Po celém natáčení nám herci poděkovaly a my jim,jak krásnou atmosféru nám vytvořily! Paní,která nás tím vším vedla,té jsme podaly ruku a ona nám řekla krásné slova ,,Doufám,že se nevidíme naposledy'' a nabídla další natáčení.Řekla,že se máme zaregistrovat.Tak nám dála vizitku.Supeeer!
  Cesta zpátky byla velmi zajímavá.Kamarádka si nepamatovala cestu,tak jsem jí vedla já.Ale po pár metrech jsme se tak zapovídaly,že jsme zabočily jinde.(Smích) Ale našťěstí jsme vlak stihly! Ale jen,tak tak! Byly jsme strašně unavené a usínaly.Právě v té chvíli jsme pochopily,jak unavení jsou herci a jak náročná tato práce je.A né,že ne!
Když jsem vstoupila domů,byla jsem ráda,že jsem se naložila do vany a šla lehnout!
  Jak bych to zakončila? Velmi příjemně.Jsem ráda,že jsem se s něčím takovým mohla setkat,protože je to velmi silný zážitek a jsem mnohem šťastnější.Teď už vím,že tahle cesta je správná a mojí přihlášku do dramatického kroužku nelituji a nelituji ani toho,že jsem se přihlásla na komparz! Naopak! Jsem vděčná mé kamarádce! A co teď ? Hurááá se zaregistrovat,abych mohla natáčet i nadále!

PS: Všichni se dívejte na ohnivé kuře! Nás uvidíte v dílech 62,64! 










<-- NÁŠ MILOVANÝ ATELIÉREK!


 S Honzou Dolanským a Kubou Prachařem.

                                                                                                                 
 NAŠE ÚŽASNÁ HERECKÁ PARTA!

S MOJÍ SESTŘIČKOU!

                                                                                                                   Hezký večer všem.
                                                               
                                                                                                         Deny Renata Gaidry

Žádné komentáře:

Okomentovat