Jen jeden deníček mě může zahřát a dostat z mého srdce radost, bolest, či mé myšlenky? Nač jich mít víc? Skáču tady nad tím, co by mohla zavést má fantazie do otázek, které by se mohly potýkat právě ve vás vzhledem k mému počtu deníků. Protože opravdu si nevedu jen jeden....
První deník jsem si začala psát už od malička, ale to byly takové ty dětské poznámky, nad kterýma se dodnes usmívám a říkám si, že je to vlastně strašně fajn mít minulost stále u sebe a dokázat svojí mysl zaměstnat zpátečními kroky, které ne vždy jsou lehké, ale i tak nejsou tabu. Omezením času jsem se papíru nepotřebovala svěřovat - vždyť jsem byla maličká holčička, která měla svatozář a neřešila problémy, které jsou prioritou všech životů. Ovšem to nevyprchalo a ve školních lavicích se mi deníček vrátil a jsem z toho nadšená, díky tomu tady sedím a mačkám písmenka do veřejného sdělení, a vzpomínek. Spousta lidí mě má za ,,nánu", ale kdybyste věděly, jak taková nejsem - zahrajte to do outu, věřte mi. Nechápu dle čeho ,,kolemjdoucí" soudí, někteří jste zaslepení - i já mám srdce a lásku s charakterem, a není to schované pod makeupem, jak si někteří myslí.
Důležité si je uvědomit, proč si deník psát? Každý z nás si ,,zážitky" pamatuje, ale málokdo si pamatuje každičký den, každičké slovo, stud a výhru! A máme to bingo, to znám, to byl můj cíl. Mým cílem bylo při psaní deníků zaznamenat si každý den, čím byl vyjímečný, co jsem dělala. Druhý důvod byl zcela jasný, bez vážného přesvědčení a to směr napsat na papír jizvu, která se tvoří ve mě - papír má křehkou jizvu. Neříkejte si, že to je z vaši strany pro mě výsměch, protože papír nekouše a už vůbec není deník prohra - on vás nezradí, neprozradí - vždy vyslechne! Nikdy nevyprchá, jako ,,kamarád". Vše to tvoří jen jeden krok - ujasnit si a makat na tom, proč ho píšu a nevynechávat žádný den, či vzpomínku, a absolutní je si v papírku lhát! Tak trochu vlastně ,,fake" přítel, ale uvnitř je zavřený Anděl.
Deníků se mi shromáždilo doma v poličce opravdu hodně a trošku mě zlobilo, že jsem mýchala vše dohromady. Jelikož se zajímám o spousta věcí, tak mě mrzí, že jsem si to již dříve neroztřídila. Teď vám otevřu to světlo a řeknu vše o mých ,,sešítkách". Než jsem si je začala třídit, měla ( mám ) jsem jich 7. Poslední rok to beru zcela přehledněji a všechny jsem si přetřídila a najednou si jich píšu 7 ( i s tímhle veřejným - takže dohromady i s popsanými jich mám 14, žádný povar - normální počet mých ,,lásek") Ano, opravdu to stíhám - prsty se mi někdy motají a přetáčejí, ale stojí mi za to. Všechny ty deníčky mají děj a vše v nich tvoří čas. Buďme soudní a přiznejme si, že je to praktické😃. Jdeme na to!
Jak já říkám ,,Vedlejší deníček" - tam si píšu písmenka, které netvoří podrobnosti. Zakládám si, co jsem za den zažila, co mě čeká, co chystám...
,,Deník přítomné situace"- Zde nebudu vypisovat přímo. Jde o to, že se zapisuje situace a prožitky, které prožívám s určitým....... - Lepím si zde fotky, píšu rozhovory a vše co s tím souvisí a co k tomu přikládá veliký šmrnc a vzpomínku sobě samotnou.
,,Snář" - ( Tak nazývám deník na sny ) Jsem maniak, který se zajímá o tyhle záležitosti. Píšu si každičký sen, který si pamatuji. Jsem schopná i v noci po probuzení si sen napsat, abych ho do rána nezapomněla. Věřím, že nám sny naznačují, na co si dát pozor, či nám dokazují podat pomocnou ruku. Zpětně si je čtu, a vždy jsou série snů, které k sobě pasují, až mě to opravdu překvapuje.
,, Truhla Horoskopů" - Jak jsem se zmiňovala v jednom článku, tak mnozí víte, že věřím na předpověď horoskopů a hodně se jim věnuji. Zadní strana se týká celého roku, měsíce, týdne / shrnutí. Přední strany tvoří právě každý den, který mě čeká. Po celém dnu si horoskop okomentuji, jestli mi to dalo pravdu, nebo naopak. Vychází!
,,Deník plný citátů" - K tomu dodám jen to, že si skládám citáty, názvy článku ( Což je také známo ) a zapisuji si to. Každý den jdu s citátem, dle pocitů. ( Citát pro dnešní den - Neusmívám se, protože nevidím tvůj smích. Oči mi nezáří, protože se nemohou odrážet od těch tvých. Co je to s námi?"
,, Deník na články" ( Tak to jsou dva - veřejný / soukromý. ) - Veřejný - je tento můj blog s kterým se dělím s vámi a soukromý - je věnován přípravě na tento. Nic složitého, ne?
S mým počtem deníků je jeden problém - musím si je opravdu hlídat, protože lidi jsou zvědavý a jelikož to jsou opravdu soukromé deníky, tak soukromé nadevšechno - dělím se s jedním a to s tímhle! Byla jsem ohromena drzostí, že mi na základní škole deník byl ,,ukraden", proč ty uvozovky? A děkuji jedné spolužačce, která ho roznesla po celém městě ( Putoval po školách...atp.) a pak jsem byla terčem dost ostrých slov, dávám jí tímto poklonu! Ano, už ten deník neuvidím, a to pro mě znamenal jeden z top, od ostatních. Děkuji moc.
Jsem pyšná na to, že vše pečlivě píšu a vypisuji se ze svých pocitů právě ,,papíru" - jednou to pro mě bude velká vzpomínka a nad vším se zasměji se slzami v očích. Protože si uvědomím, že jsem tvořila nekonečné příběhy, nástrahy, boj, blbla a byla vlastně holka, která psala všechny ty jiskry, a bolesti, aby si je jednou přečetla a zavzpomínala. Život v knížce. Přijde vám to fádní? Mě určitě ne. Je to fascinující na zavzpomínáni. Sázím všechno, že ano. Tím nemůžete nic zkazit, ba naopak! Tak pište, pište....💋💋💋
Žádné komentáře:
Okomentovat