Rok tvé duše v mém srdci.

  Sekundy, minuty hodiny, dny, měsíce, čas na hodinách stále plyne dál a do života nám přicházejí nové role, nový lidé. A věřte, že když ,,někoho" znáte jen tak od vidění, že Vám někdy v budoucnu nemůže změnit život. Může! Vkročí Vám do života, aniž by se zeptal, zda smí překročit hráz, či nikoli. Tohle nemá být psané v básních, protože to nepíšu já, ale z mého srdce - ono to řídí a píše to o člověku, kterého znám celý svůj život, jako stín. A již dnes je to rok, co je v mém srdci a co znám její duši. Rok, co už to není jen stín, ale živý barevný obraz. Přesně rok, co se mi tak šíleně rozbušilo srdíčko a spatřila jsem, jak jsem sama nazvala - ,,Ďábla s duší Anděla". Jestli se to zdá nesmyslné, není to tak. Byla to velmi elegantní žena. Celá v černém s černými vlasy a velmi temnýma, hnědýma očima, které si výrazně zvýrazňuje černou linkou pod okem a hnědýma stínama. No, uznejte sami, že to pak není jiný název, než ,,Obraz ďábla." Duše Anděla opravdu. Je velmi milá, naslouchavá, ale někdy má náladu střídavě oblačnou. Její oči prozradí víc, než by chtěla. Její oči jsou odpovědí na všechny mé otázky. Je to moje rybka. Ale ani nevíte, jak jsem šťastná, když vidím, jak se usmívá. Jak říká můj citát ,, Mým slovem a přáním jsem ti vykouzlila úsměv a jiskru v oku. Takže mi mé přání bylo splněné. A ty jsi mi na oplátku vykouzlila úsměv tím svým a tou svou jiskrou. Tim jsme si obě vytvořily štěstí." Šťastnou mě dělá to, když vidím, jak je šťastná ona. Když jí hnědé oči září štěstím a úsměv je tak silný, že se mi dokážou podlomit kolena.
  Od začátku stránky jsem věděla, že je vyjímečná. Opravdu nikdy bych neřekla, že má životní kniha obsahuje kapitolu, kde hrají role dvě ženy, které spolu bojují o srdce. Když tohle vše začalo, chtěla jsem řvát a být slyšet v ozvěnách, ale přijmula jsem to. Je to kapitola, která není psaná v básních. Kapitola, která je jako květ růže. Každý v životě hraje roli, a má i spoluhráče. A nám hvězdy napsaly, že se najdeme, jako když hledáte na mapě hlavní město ČR. Obě jsme bloudily ve tmě, ale osud nás spojil. Padla jiskra? Nová série života a hlavní role hrajeme my dvě. Osud? Kdo ví.
  První díl začal pouhým pozdravem a poté dlouhým pohledem. Věděla jsem, že začal příběh náš, který otevřel bránu, ale především dlouhou cestu a čas. Poznala jsem jí tam, kde pracuje. Bylo to fakt krásný, oboum nám zářily oči a už v tu chvíli jsem věděla, že je to pouto. Pouto, tak pevný! Tolik otáčení, usmívání, náhodného potkávání. Občas se obě spálíme, jako o plamen ohně. Áno, prošly jsme spolu spoustu nástrah, hádek a strach, co bude dál. Byly to dva naprosto rozdílné světy, životy. I tak jsem věděla, že postupem dílů se naše cesty spojí. Vše záleží jenom na čase. Za ten rok jsme se poznaly obě více. Víme, jaké jsme. Víme, že máme společné věci. Víme, že to bude ještě těžké. Ale hlavně víme, že nám na sobě záleží - ikdyž se tak někdy nechováme. Není to zrovna sitcom, ale jsme to my dvě. Bereme se navzájem, jaké jsme. Budu při ní stát, když bude nejhůř. Budu při ní stát VŽDYCKY! Při jakékoliv situaci.
  Život mi změnila určitě hodně. Už jen tím, že odemkla mé srdce a teď se v něm drží. Ale nemám ledové srdce! Pocity jsou zvláštní, ani nevím, jak je popsat.  Nejsou chladné, ale ani sladké. Je v tom zvláštní touha.
  Vím, že tahle žena je pro mě vším. Mé srdce bije pro ní. Je poklad, který jsem našla. Mám spousta cenností, které bych klidně ztratila, ale jen jednu bych nikdy ztratit nechtěla - Ano, jí. Taktéž bych se dokázala vzdát úplně čehokoliv, jen né jí. Patří do mého života, je jeho velkou součástí. Nedokážu si představit, že by mi můj život neobohacovala. Dokázala bych o ní psát spousta krásných slov, které obsahují i tenhle řádek, ale jen ona ví, jak moc je mi vším. Tolik slov pro ní. Jako všechny kapitoly jednou skončí, tak možná skončí i ta naše. Možná se někdy budu ptát, jak se s tou ztrátou smířit mám. Ale vzpomínky si budeme stále pamatovat a promítat, jako krásný film. Tolik krásných vzpomínek za ten rok - Spousta úsměvů, sladkých pohledů, - ,,náhody", čokoláda, trapasy, zpívání, krásné slova, první dotek, první vyjádření, první hádka, vztekání, usmíření, ale hlavně první poznávání, bojování. To s ní jsou ty nejkrásnější momenty. Jsem šťastná za každou minutu, co jí mohu vidět s otevřenýma očima. Tolikrát bych jí chtěla vidět více, ale nevím, kde je. Zavírám oči, a opět jen sním. Jen my dvě víme, nad čím se smát. Jen my dvě víme, jak tohle dokáže být všechno těžké. I přes to někdy černé je škoda to vzdát, byla by to propast. Černá tma, která by mi značila vytrhanou knihu. Ale hlavně obě s vykřičníkem víme, že pravdu známe, ikdyž někdy couváme. Jsme všude kolem sebe. Třeba někdy napíšu, jak tahle knížka skončila, když bude dopsaná, dočtená.
   Jako každý člověk Vás v životě něčím povede, poradí, tak i já to tak mám. Ukázala mi, jaké to je bojovat, vyjádřit svůj vlastní názor, ale hlavně jaké to je - milovat.
   Čas plyne a s ním i mé citáty, které skládám právě o ní. Řekla jsem si, že je sem určitě napíšu

-  Krásné chvíle, sílu, energii, pohlazení pro srdce, ale i pláč, nenahradí nic jiného, než když to všechno objevíme v něčích očích a úsměvu. Protože za tím vším, nás nevede hlava, ale srdce.

-  Má hlava Tě nezvala, že jsi Anděl v lidském těle. Mé srdce s tím souhlasí. 

-  Mým slovem a přáním jsem ti vykouzlila úsměv a jiskru v oku. Takže mi mé přání bylo splněno. A ty jsi mi na oplátku vykouzlila úsměv tím svým a tou svou jiskrou. Tím jsme si obě vytvořily štěstí.

-  Já si tě nevybrala, to mé srdce.

-  Při každém střetnutí našich očí proběhne jiskra a ta způsobí náš úsměv, který darujeme sobě navzájem. A při každém takovém úsměvu jsme si blíž a blíž, a tím se spojují naše srdce,...v jedno.

- Oči hnědé barvy, černé planoucí vlásky, zářící úsměv, šarm, černé oblečení a čistá duše s krásným srdcem. To vše se může jevit jako ďábel, ale stop - je to Anděl.

-  Když jsem Tě poznala, věděla jsem, že jsi výhra. Snažím se, abych byla jednou vítěz.

- Naše srdce se našly už při prvním pohledu z očí do očí. Jen to chtělo čas, aby se obě odemkly.

-  Každou svou slzou ztrácíš úsměv. Nedovol, aby jsi ho jednom ztratila úplně. Kdo by dělal svět krásnější, když né tvůj smích? 

   Poslední slova. Je má láska, je můj vzduch, je mé štěstí, je můj duch, je moje vše. Děkuju, za celý život, který jí znám. Děkuju za rok, co jí mám po svém boku. 
   Važte si lidí, kteří jsou pro Vás Andělé. Je jich opravdu málo. Jsou to cennosti, které jdou lehce ztratit, musíte si je hlídat. Né, vždy je můžete dostat zpátky. Proto si jich važte, víc, než čehokoliv jiného. Mějte se rádi, dokazujte si to stále a stále. Pochvalte se za maličkosti, protože maličkosti dělají úsměv na tváři. Každý z nás to potřebuje slyšet. Nikdy nezapomenu, nikdy toho nebudu litovat. Je půlkou mého srdce. Je má priorita. ROK! ROK! ROK! ROK!