Otevírám víko od lektvaru, elixír mých pocitů. Budu popisovat obraz jedné ženy, který je živý. A jeho čistotu prolíná sem - tam černý uhel, který udělá flek, nebo šmouhu. Tyto dvě věci po čase zmizí a nezůstane ani stín. Tahle ,,Dívčí" stránka bude mít začátek i konec. Bude sepsaná jako román. Tímto uvolňuji všechny mé city, protože vše se musí zkusit, nesmím to v sobě dusit. Všechna slova, věty a pocity vydávám ze sebe, nic není zbytečné. Je to o člověku, který vždy září jako Anděl. Teď bych ji chtěla mít u sebe a vše co tu píšu, jí říct. S tím souvisí i to, že je vše napsané ve hvězdách, které si píšou svojí žlutou, pozlacenou knihu kam nám zapisují osud. Odemkla mi srdce, které bylo střežené a uzamčené, tak nedobytné. Ale ona ho odemkla, bez mého tušení, a schválení. Tímto se mé červené, teplé srdce proměnilo v chladné, a modré. Ani nevím, jestli tohle vše mám proklínat. Když jsem s ní, tak mě hřeje, a srdce vrací zpět svojí barvu a své poslání. Krásná žena, která nosí krásné jméno a ještě krásnější srdíčko. Má příjemný vzhled. Tak příjemný, jako když odhrnete záclonu z okna a vidíte pláž s mořem a krásným okolím, či přírodou. Vypadá, jako obrázek. Panenka s jemnou tváří, která má hnědé oči. Jsou tak přenádherné a sladké, jako mléčná čokoláda. Opravdu jen ,,jako", protože podívat se do nich je zdarma, nepřiberu, a vnímám pocit štětí, který je spojen s lítáním motýlků v mém břichu, a s podlamováním kolen. Její oči zdokonalují stíny, a černá linka pod okem. Jsou krásnější, a mnohem cennější, než diamanty. Mrzí mě, a na druhou stranu jsem ráda, že své oči neukazuje, jako na přehlídce. Když se do nich podívám vidím nádherný odraz, krásný lesk. Jsou tak na půl zrnka, schované pod ofinou. Černé, planoucí vlásky. Takové nitky krásy, žár krásy. Střih vlasů jí velmi pasuje. To odškrtávám fajfkou. Úsměv, který dokáže mnoho. Zpříjemnit den, rozbrečet mě, ale znovu a znovu okouzlit. Je tak čistý, jako nově vyleštěné zrcadlo. V srdci ho budu mít navěky. Stále ho vidím před sebou. Je elegantní, jako červená růže. Její hlas je velmi tenký, roztomilý. Často špatně intonovaný. Právě to se mi strašně líbí. Střídá ho nízká a vysoká vlna. Mohla bych ho poslouchat celý den. Je velmi zajímavý, a hned mě zaujal. Stále si ho přehrávám, stále ho slyším.
Pravítko mi nestačí, metr jo. Není vysoká. Její výška může být 175cm. Postavu má velmi přitažlivou. Každá jiná žena v jejím věku by jí mohla závidět a prosit na kolenou. Svojí postavu zdobí vůbec né vyzývavým oblečením, spíše naopak. Na svém těle nosí volnější džíny, které doplňuje páskem. Tím pádem nemá vytvarované nohy, jako v uplých džínách. Volnější džíny jí velmi sluší. Lusknutím prstu k těmto džínám pasuje obyčejné, černé tričko. Její oblíbená barva je bez váhání černá. Napadla mě vsuvka - máme obě v žebříčku na prvním místě oblíbenou barvu černou. Na své levé ruce nosí hodinky. Přijde mi, jako spíše sportovní typ. Ovšem ano, jde to k ní více. Abych pravdu řekla, nedokážu si představit, že bych na jejím těle viděla pastelové, jasné barvy. V černé vypadá elegantně a tahle kombinace společně s černými vlasy a tmavě hnědýma očima je jako sen, jako světlo. Její chůze mi přijde spíše mužská, ale tak neodolatelná!
Nemám klíč, abych ji odemkla a posoudila zevnitř. Znám z ní jen půl. Znám jen kousek hesla. Přijde mi jako hodně chápavý člověk, který by se pro ostatní rozdal a udělal cokoliv. Je velmi pracovitá, milá, hodná a i sem - tam uvztekaná. Některý kalendářní den mi přijde hrozně smutná, unavená. Není nic vyčerpavajícího, než když vidíte člověka na kterém Vám záleží, jak se utápí. Jak mu není dobře... Vždy, když se mě chce na něco zeptat, je hrozně stydlivá a u toho se tak nevinně usmívá. Když je otázka z mé strany, nepotřebuji odpověď. Prozradí to její oči, úsměv a celkový pohled.
Její věk tvoří pouze dvě ,,hloupá" čísla. Když se nad tím zamyslím, tak se i zasměji. Obě čísla jsou nízká. Když se spojí je to pouze opět číslovka.
Máme vzpomínky, které si promítám jako romantický film, který je občas spojen s hororem. Když jsi se mě dotkla. Měla jsi ruku spletenou v té mé. Cítila jsem se jako v nebi, mezi hvězdami. Stisk její ruky je neobyčejný. Cítím průvan za mými zády, který způsobila svým šarmem. Otočím se a ona opět září. Ona ví, co pro me znamená, tak proč se mi tak červená?
,, Poslední věty, poslední vize. Ona je můj čas, na který jsem čekala. Ona je ta, kterou jsem celou dobu hledala s mapou v ruce. Teď už si nenechám uniknout čas, ani nedovolím, aby ručička na hodinách byla rychlejší, než já. Říkám strachu sbohem. Bojuji za okamžiky lásky a nebojím se slov, ani skutků. Tvé jméno mám a budu mít navždycky v srdci. Tohle vše, má mysl skrývala. Elixír opět zavírám. Uzamčen. "
( Líčení a Charakteristika )
Žádné komentáře:
Okomentovat