Láska je Láska, když choděj kluci s holkama. Láska je Láska, když choděj kluci s klukama a holky s holkama. Tak tohle přesně se zpívá v písničce ,,Láska je Láska" od zpěvačky Lucky Bílý. Myslím, že tu písničku mnoha z Vás zná.
Co mě vede dát šipku dál zrovna v tomto tématu? Lásku prožívá každý, ať je to člověk heterosexuální, nebo homosexuální - atp. Všichni jsme stejní.
Každý z nás touží mít někoho, komu může věřit, bude ho považovat za kamaráda, největší lásku a bude pro něj zkrátka vším. Každý chce zažít - Polibky, Hlazení, Blbnutí, Milování, Romantiku a pugety květin, a trochu té něžnosti. Všichni chceme rovnici ,,JÁ a TY". Každý chce potkat někoho, za koho by byl schopen dát život, pro koho by dokázal udělat všechno. Čtete to? KAŽDÝ. Nerozlišujte jestli jsou to Ti a nebo Ti.
Tohle téma je tak strašně těžké napsat, zkombinovat věci dohromady a přemýšlet nad tím vším. Ale i přesto cítím, že je to téma správné a že se o něm psát má. Není to nic divného, každý z nás se v životě zamiluje. A může to být i jednou, i víckrát. Může to být do kohokoliv.
Všichni jste zvyklí na páry heterosexuální, které tvořejí muže a ženu. Ti mají děti, a svojí krásnou rodinu. A když vidíte rodinu, která tvoří ženu a ženu, nebo dva muže, některým to může přijít divné. Vidíte dva mladíky, nebo slečny, které se držejí za ruku a zamilovaně se na sebe dívají a Vy si říkáte ,,To je hnus" Ale proč? Proč sakra? To je otázka, kterou si mohu říkat v mé hlavě stále dokola. Stále si můžu klást otázku ,,Co je špatně, vždyť všichni touží po jednom?" Abych pravdu řekla, je mi z toho do pláče, když si uvědomím, že někteří z Vás ,,takové lidi" odsuzují. Vždyť jsou naprosto normální, jsou stejní jako VY. Ale to je asi zbytečné ,,domlouvat", vysvětlovat to, že není důležité kdo s kým je, ale jak jsou Ti dva spojení. Že mají jeden druhého, a o to přeci jde! Vždyť máme pocity, emoce, city. Důležité je, že mají pouta, a lana, které je spojují. Hlavní je, že mají společné srdce a stojí při sobě a tvoří spolu všechno. Každý v páru je jiný, ale to nevadí, je to normální. Když se hodně zamyslím, tak si myslím a vždy si myslet budu, že se každý může zamilovat do kohokoliv. Ano, to už jsem psala. Myslela jsem tím, že srdce se poznají po tají. Žena má manžela, ale pozná ženu s kterou jí je dobře, hezky. A BUM! Láska. Tolik případů bylo, je a bude! Podle mého se sexualita určit nedá. Teda, samozřejmě, že jste všichni jistí vaši sexuální orientací, ale dle mě jsme všichni stejní, ale nikdy si nenaplánujete, kdy a do koho se zamilujete. Protože láska není program. Láska se nedá koupit. Láska je droga, pro oba! Někdy spadnete do situace, kterou nechápete a city lítají sem a tam. Tohle všechno je skutečné, reálné. Není to náhoda, ta přeci neexistuje. Vždy je to osud. Do života nám přijde člověk, který tam není jen tak. Objeví se z jistého důvodů, aby nám ,,něco" ukázal. Je složité se přijmout, přijmout určitou situaci. Vztah může být složitý, ale je dobré dělat kompromisy. Vždycky jsou dny dobré a špatné. Za lásku se musí bojovat tím pádem musíte projít i tím zlým. Musíte objetovat všechno pro váš vztah, pro vás dva.
Nejtěžší je zamilovat se do člověka, který má rodinu, nebo je starší, ikdyž dle mě na věku nezáleží. To je věc názorů. Nebo do člověka, kterého si myslíte, že nikdy nedostanete. Hmm, myslím, že je vždy alespoň ,,maličká" šance. Nikdy neříkejte Nikdy. Nezapomínejte, že se srdce poznají po tají. Bojujte za okamžiky lásky, ikdyž si myslíte, že je to konečná a zbytečná cesta. Ne! Zkuste to! Bude Vás to stát mnoho úsilí, mnoho bolesti, ale i krásných pohledů, úsměvů. Vždycky cesta bude dlouhá a pouhá slova jsou jen volná. Vše chce jenom čas, pak se vaše cesta a brána otevře. Udělejte si z toho pohádku, ikdyž projdete hororem. Běžte si za svým štěstím, za tím dotyčným, který je pro Vás vyjímečný. Růžové brýle a překážky vidíte, ale i tak si myslíte, že je pro Vás vysněný, neskutečně krásný, milý. Nevidíte na dotyčném chybu, a nebo jeho chyby berete a přijdou Vám stejně jemné, krásné, jako on. Protože už se stalo a on si Vás svým úsměvem dostal. A je to tady - začal příběh Váš. Ten letmý dotek, na který nemůžete zapomenout. Je tak strašně vpálený do Vaší kůže.
Nejtěžší krok v lásce je, když dotyčnému chcete říct, že jste z něj ,,paf". Bojíte se odmítnutí, zklamání, nepěkných slov. Neberte ,,odmítnutí" hned tak vážně. Myslím, že to je vždy jen argument, protože protějšek neví, jak reágovat. Tímto mu hodně pomotáte hlavu a myslím, že se v tom i on zamotá. Vždyť se říká ,,Když tě člověk odmítne, chceš ho ještě víc". Je to tak, alespoň dle mě. ,,Proč jsi tak moc nervozní a proč jsi tak moc zrudl/a, když jsem jenom kamarádk/ka?". Odpověď je lusknutím prstu tady - ,,Pche, to ti asi nejsem lhostejný/á". Vždycky spolu budete mít nějaké to pouto. Ovšem vždy také každý pozná, když Váš protejšek o vás nestojí. Nelamte si tím hlavu, ikdyž je to těžké. V tomhle se určitě vyjadřovat nebudu, protože vím, jak bolavé to může být.
Když ráno vstanu, myslím na tebe. Když večer usínám myslím na tebe. Každý z nás si večer před spaním říká ,,Jaké by to asi bylo, kdyby....." a už jste ve světě fantazíí. Ale nesněte. Bojujte o to, aby to nebyla noční ,,diskotéka", ale aby to bylo doopravdy. Aby to byla pohádka.Jak už jsem psala cesta bude douhá, ale pokud ,,Vaší" lásku milujete, řekněte jí to, ale hlavně jí to dokažte. Vždy se může stát, že budete mít srdce jedno. Může Vás to stát mnoho hádek. Ale hádky začnou, hádky skončí. A řekněme si, že taky rádi vidíte, že se vás protějšek vzteká, protože i tak ho milujete. Nejůčinější je úsměv. Já jsem se teď docela zasmála, protože víte, jak to je - Vždy když tě vidím, nemůžu se ubránit úsměvu a culím se od ucha k uchu". Nelžete sami sobě, protože to tak má každý. Běhá Vám opravdu mnoho otazníků, otázek v hlavě co si druhá jemná vločka myslí, když se na sebe díváte, když jste spolu sami. Když se vaše oči střetnou, nemůžete to popsat žádnou větou, žádným komplimentem, protože máte kolem sebe hromadu srdíček, které přibývají a stále přicházejí.
Korunka na hlavě. To je to, co každý z nás dáva našemu protějšku. Každý by se pro druhého láskou rozdal, a utiskoval ho krásnými slovy. Když odtrhnu jeden otazník v mé hlavě ,,Jak bych popsala já člověka, kterého miluji?". Zkusím to. První pohled na tebe byl něčím vyjímečný. Jsi Anděl, který září. Oči hnědé barvy. Černé, planoucí vlásky. Žáru krasy. Ty tvoje rty. Posílám Ti na ně pusu. Ten nejůpřímnější úsměv, ten kterému vždy propadnu - nejkrásnější. Vždy mě dostane do rozpaků. Vždy padám k tvým nohám. Je to nejůžasnější, když Tě můžu vidět s úsměvem. Když si na tebe vzpomenu, usmívám se. Když tě vidím směju se, a to s tebou. Tvůj charakter, tvoje srdce. Jsi tak hodná, jsi tak sladká. Tvůj pohled stačí, a nevím, co říct. Vždy přeskočí jiskra. Ty naše pohledy z očí do očí. Když jsi v mé blízkosti, cítím se v bezpečí, cítím se nejšťastnější a tak šíleně se mi rozbuší srdíčko a rozklepou kolena, a cítím nervozitu. Nic nepotřebuju, mám tebe, protože ty jsi mé vše. Vše co potřebuju. S tebou cítím lásku a jenom s tebou jsou ty nejůžasnější momenty. A ikdyž se hádáme, provokujeme, vztekáme, škádlíme, děláme ,,nebavky", tak tě miluju. Protože to všechno odchází i přichází. Máme velké pouto, nikdy ho nechci odemknout a rozdělit. NIKDY! Protože jen s tebou se chci smát, ale i prožívat smutek. Chci s tebou projít nástrahama, i bránou štěstí. Chci s tebou tvořit nekonečné příběhy, krásnou pohádku. Jsou to naše dny. Vždy budu o tvou přízeň stát. Přijde mi, jako bys tady někdě byla. Máš kouzlo, které mě okouzlí a odvede od všeho. Tvůj dotek, je stále na mě, stále ho cítím. Ten stisk, ta jemnost, ten cit a ta nervozita. To jsme ze sebe obě cítily. Byl to krásný pocit. Jsi mé tajné přání. Jsi pro mě jediná, jedna z miliardy a dál. Jsi můj život. Jsi moje Princezna vysněná" Ach, celou dobu, co jsem to psala, jsem byla neskutečnej usměváček a dokázala bych její obraz popisovat do nekonečna. A to by měl každý z Vás. Není špatné si sednout a pro Vaší lásku cokoliv napsat. Zkrátka, - neodsuzujte, nevzdávejte se. Bojujte a nebojte se člověku dokázat, že ho Milujete. Svět bez lásky, by byl, jako kafe, bez kávovníku.
Žádné komentáře:
Okomentovat