Začnu tím, co je to život. Je to jedna velká cennost a každý kdo ho dostal je velký pán. Měl by být rád, měl by se radovat a užívat si každý den, ať už je dobrý či špatný. Poznávání nových věcí, nových očí, nových míst a přátel, řekněme, že je to štěstí. Jedna těžší otázka. Dokázala bych si život vzít ? Nikdo si nemá právo vzít život, když si ho ani nedal. Sem tam se smějeme někdy zase brečíme. Já za sebe mám radši smích, ale nevadí mi brečet, vlastně to mám ráda. Jednou jsi dole, jednou nahoře i to patří k životu. S tím se musíme smířit. Ale žít pro ostatní, to je to kouzlo.
Aby život stál za to, měly bychom si najít nějaký cíl, nebo důvod pro co žít. Myslím, že bez cíle by neměl život smysl. Ale co je mým smyslem a cílem života ? Mým smyslem života je být tu pro přátelé, pro lidi, kteří mě mají rádi, kteří mi pomáhají i v tom nejhorším. Nedovolí, abych byla nešťastná, nebo aby mě něco trápilo. Jsou při mě, když se necítím dobře, můžu jim vše říct a vím, že mi pomohou. Nikdy mě nenechají samotnou. Tak to cítím i já, jsem tu pro lidi, kteří mě potřebují. Kterým můžu pomoct. S kterými budu i když jim nebude zrovna dvakrát do smíchu. S kterými jsem šťastná. Prostě jak se říká ,,V životě nevěř tomu,kdo tě klame,ale nezklam toho,kdo ti věří"
Zkrátka, jsem ráda, že žiju pro lidi, které mám ráda, a kteří mají rádi mě. Protože ten, kdo nežije pro nikoho a žije jen sám pro sebe, nežije krásný život, ale jen přežívá.
Danka a Lucka! Moje dvě nejmilejší!
Deny Renata Gaidry
Žádné komentáře:
Okomentovat